|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Mariánská úcta v zrcadle olomoucké nástěnné malby pozdního středověku
Pavlíková, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Disertační práce se věnuje mariánské zbožnosti se zvláštním důrazem na růžencový kult. S ohledem na tuto skutečnost bylo pro studium vybráno město Olomouc, jež ani v době husitských bojů nezměnilo své katolický charakter. Výsledkem toho jsou ojedinělé památky, v tomto případě především nástěnné malby. Předkládaná práce se skládá z pěti částí, v nichž jsou zohledněny jak politické a sociální dějiny města, tak všeobecný vývoj mariánské zbožnosti a růžencového kultu v Evropě, až po jeho recepci v Olomouci, jež se projevila vznikem bratrstva či ikonograficky ojedinělých nástěnných výjevů. Hlavními cíli práce je zpřesnit informace o bratrstvech ve městě, jejich činnosti a provozu a v souvislosti s tím provést komplexní ikonografickou analýzu zkoumaných nástěnných maleb, vedoucí i k určení jejich objednavatelů. V neposlední řadě upozornit na nápisy na stěně v kapli sv. Jana Křtitele u kostela sv. Václava, které nebyly doposud reflektovány, přestože jejich výpovědní hodnota je významná.
|
|
|
Gotická móda v českých zemích ve 14. století. Vývoj oděvních prvků v českých zemích v letech 1330 -1410
Kuběnová, Veronika ; Sládková, Kateřina (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato práce se věnuje studiu jedné z oblastí kultury každodennosti - středověké módě a jejím vývojovým tendencím v období vlády Lucemburků Karla IV. a jeho syna Václava v českých zemích v letech 1330 - 1410. Nositelem těchto tendencí a proměn bylo především odívání šlechty, proto se téma soustředí pouze na prostředí aristokracie a panovnického dvora. Kromě písemných pramenů a archeologických nálezů slouží k poznání vývojových tendencí gotické módy též výtvarné umění, které autenticky zachycuje dobové proměny oděvního stylu v rámci času i prostoru v celé Evropě. Tato práce proto analytickou metodou zkoumá, jak nástěnné, deskové a knižní malby české provenience reflektují vývojové tendence a změny módního vkusu dvorského prostředí v době tzv. lucemburské gotiky. Osobní studium těchto ikonografických pramenů v autentických prostorách historických objektů a galerií bylo podpořeno vytvořením rozsáhlého fotoarchivu. Z něho je v práci prezentován reprezentativní vzorek dokumentující zásadní proměny české oděvní kultury a vytváření specifického českého stylu gotické módy, jež v našem prostředí kulminuje na přelomu 14. a 15. století a obohacuje evropskou oděvní kulturu o nové oděvní prvky.
|
|
|
Malby v ambitu kostela svatého Václava v kontextu nástěnného malířství na přelomu 15. a 16. století v Olomouci
Haragová, Vladěna ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent)
První část práce se věnuje nástěnným malbám s christologickým námětem na severní a východní stěně gotického ambitu, jenž je součástí Národní kulturní památky Přemyslovský hrad. V severním křídle je vyobrazen Poslední soud, Zvěstování Panně Marii, Klanění tří králů a Adorace Páně. Na protější straně mezi okny se nachází vyobrazení dvou donátorů. Východní stěnu zdobí výjevy představující Ukřižování, Oplakávání, Zmrtvýchvstání a Bolestného Krista. Malby vznikaly postupně od sedmdesátých let 15. století do prvních dvou desetiletí 16. století. Odlišná datace se samozřejmě projevila na inspirativních zdrojích malířů. Při práci s malbami je nutné reflektovat nová zjištění, která odhalují počátky výzdoby ambitu. Objednavateli jednotlivých maleb byli patrně místní kanovníci, jež byli v úzkém spojení s humanistickou společností Societas Maierhofiana. Dále je práce věnována výzdobě kapli svatého Jana Křtitele, kde je ve východním poli dochována nejen výmalba stěn, ale i klenby. Výjevy, na nichž je zřejmý podíl více malířů, lze zřejmě vročit mezi léta 1493 až 1517.
|
|
|
Nástěnné malby v kostele sv. Kříže v Ronově – pokračování
Všetečková, Zuzana
Nástěnné malby v kostele v Ronově publikovala M. Stránská v roce 1983, její připsání Světlíkovi z Lichtenburku odmítl Jan Urban v roce 2003. Ikonografie nástěnných maleb ukazuje na vliv cisterciáckého kláštera (např. sv. Bernard z Clairveaux, sv. Diviš, Umučení proroka Izaiáše, sv. Jiří jako rytíř stojí na těle krále Daciana ve smyslu miles christiani.) Kulturní vliv lze spojit se Sibylou z Křižanova, která přišla do českých zemí spolu s královnou Kunhutou Štaufskou, manželkou krále Václava I. na počátku 13. století. Po stránce slohové malby ukazují analogie s uměním pozdního románského slohu, lze je snad spojit s uměním prvních desetiletí 13. st. Výzdoba kostela mohla souviset s křížovými výpravami, jejich podporovatelem byl Bernard z Clairveaux.
|
|
| |
|
|
Origin, composition and stability of copper pigments in wall paintings
Švarcová, Silvie ; Bezdička, Petr ; Hradil, David
Blue and green copper pigments occur in a wide range of chemically close, although mineralogically different species, which makes their proper identification nontrivial. Furthermore, they can be of various origins – natural, artificial or formed as a result of corrosion of another copper pigment. The degradation of copper pigments is a serious problem in case of artworks exposed to corrosive environment, such as wall paintings or exterior stone polychromes. In this paper, we document the variability of copper pigments used in history on examples of selected wall paintings. The problem of origin and stability of copper pigments in wall paintings is solved using advanced microanalytical investigation of paint layers together with the laboratory experiments. Microanalytical features documenting natural or artificial origin of copper pigments as well as their secondary changes caused by corrosive environment are shown and discussed.
|
|
|
Původ, složení a stabilita měďnatých pigmentů v nástěnné malbě
Švarcová, Silvie ; Bezdička, Petr ; Hradil, David
Modré a zelené měďnaté pigmenty tvoří pestrou škálu chemicky blízkých avšak mineralogicky odlišných látek, což činí jejich správnou identifikaci netriviálním úkolem. Co víc, tyto pigmenty mohou být různého původu – přírodní, umělé nebo vzniklé jako důsledek koroze jiného měďnatého pigmentu. Degradace měďnatých pigmentů je vážným problémem v případech, kdy jsou výtvarná díla vystavena korozívnímu prostředí, jako je tomu u nástěnných maleb nebo polychromovaných kamenných plastik umístěných v exteriéru. Na příkladu vybraných nástěnných maleb dokumentujeme variabilitu měďnatých pigmentů používaných v historii. Problematika původu a stability měďnatých pigmentů v nástěnných malbách je řešena pomocí pokročilého mikroanalytického zkoumání barevných vrstev společně s laboratorními experimenty. V článku jsou ukázány a diskutovány mikroanalytické znaky, dokumentující přírodní i umělý původ pigmentů jakož i druhotné změny způsobené korozívním prostředím.
|
|
|
Historie, rekonstrukce a využití kulturní památky (případová studie auly Gymnásium Benešov)
Pokorný, Matyáš ; Heřmanová, Eva (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Gymnázium Benešov oslavilo v roce 2007 stoleté výročí vzniku své budovy, avšak samotná tradice gymnaziálního školství v Benešově sahá mnohem hlouběji do historie - začíná se s příchodem piaristického řádu do Benešova na počátku 18. století. Piaristé vybudovali ve městě svou kolej a roku 1706 zde zahájili vyučování. Existence této instituce pak sehrála významnou úlohu v celkovém rozvoji města i jeho okolí. Na počátku 20. století přešla tato vzdělávací instituce pod správu státu a roku 1907 pro ni byla vystavěna nová budova v novorenesančním slohu. Součástí této budovy byla i novobarokní kaple (aula), jejíž interiér zdobily secesní nástěnné malby. V průběhu minulého století prošla budova gymnázia, její aula a nástěnné malby komplikovaným, avšak velmi zajímavým vývojem. Jeden z nejpozoruhodnějších osudů postihl právě aulu gymnázia, respektive ony nástěnné malby. Jejich ústřední témata byla totiž silně nábožensky orientovaná a znelíbila se proto politické moci, která zde nastoupila po únoru 1948. Nástěnné malby byly zamalovány a na několik desítek let zmizely ze světa. Zmizely, ale nebyly zapomenuty. Skryty pod vrstvou omítky přečkaly těžké časy a dočkaly se nakonec okamžiku, kdy opět spatřily světlo světa. Stalo se tak v rámci dlouho očekávané rekonstrukce auly gymnázia, která se uskutečnila ve školním roce 2006/2007 právě u příležitosti stoletého výročí budovy. Vydejme se nyní společně po stopách této rekonstrukce, prozkoumejme, jaká pohnutá historie jí předcházela, s jakými obtížemi se setkala a jaký výsledek nakonec přinesla.
|
host ::
RSS.